Patrik Hartl – Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Kamarádka se mi svěřila, že čte knihu Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka. a Karel a že je překvapená, jak svižná a čtivá knížka to je.

hartlProtože jsem si zrovna chtěl přečíst nějakou svižnou a čtivou českou knížku, pustil jsem se do ní.

A musím konstatovat, že je to taková svižná čtivá knížka :-).
Líbila se mi – ne sice úplně bezvýhradně, ale každopádně dost.

Je to příběh čtyř bývalých spolužáků z gymplu, kteří tak nějak uvázli v každodennosti a všednosti vztahů, kariéry atd. a rozhodnou se, že se té svojí sračkovitosti trochu vzpříčí a pouští se do celkem náročné hry – sázky.

To se mi tedy líbilo – člověk se v něčem i trochu našel. Děj pěkně frčí, je to docela přehledné, není tam přemíra postav, „hrdinové“ žijí v našem světě.

Měl bych ale i pár výhrad.
Vyústění knížky bylo na můj vkus takové trochu limonádové.

Nejsem žádný odborník na jazyk, ale připadalo mi, že se Hartl trochu nemůže rozhodnout, jestli bude psát spisovně, nebo nespisovně. Nemluvím o přímých řečech, ale o jazyku „vypravěče“. Vše je psáno vcelku spisovně, a najednou se mezi tím objevují slova pozornej, citlivej, nepříjemný období, dělat co chtěj.

Nebyl to až takový kaz, ale vždycky mě to tak nějak vytrhlo z děje.

Celkově ale dobrá knížka. Něco mezi popíkem a něčím trochu k zamyšlení.

Conscious Dreaming – Robert Moss

Zajímám se dost o sny. Hlavně mě zajímaly a zajímají lucidní sny, které se mi dříve dařilo indukovat a hodně změnily můj názor jak na snění, tak překvapivě i na „realitu“.

Při vyhledávání knížek, které by mě zajímaly, jsem si kdysi na goodreads.com uložil knížku Roberta Mosse Conscious Dreaming. Myslel jsem, že to bude opět něco o lucidních snech. Knížku jsem si nedávno „obstaral“ na netu a pustil se do čtení.
Trochu mě překvapilo, že to není moc o lucidním snění (tady už mi málokterá knížka asi řekne něco úplně nového), ale spíše o vědomém snění provozovaném šamany v různých částech světa a o dalších technikách snění a práce se sny.

cdMusím říct, že jsem byl příjemně překvapený.

Knížka se mi líbila střídavě „docela“ a nebo „hodně“ podle toho, jak moc jsem dané téma už znal a podle toho, co bylo pro mě nové a třeba i překvapivé.

Překvapivé pro mě třeba bylo téma synchronicity, kdy bylo v jedné kapitole ukázáno, jak pracovat s inkubací snů. To jsem už znal – hodně se zabýváte nějakou otázkou nebo tématem, potom na to přestanete myslet a před spaním otázku zopakujete (popř. napíšete a dáte pod polštář) a ve snech hledáte odpověď. OK, to jsem tak nějak znal.
Co mě ale úplně překvapilo, bylo to, že odpověď na otázku nemusíme hledat ve snu, ale i v „realitě“, a že to tak spousta šamanů taky dělala. Čili položili otázku přímo „realitě“ a potom čekali, kdy se stane něco neobvyklého, a dešifrovali odpověď. Věděli, že to je ta synchronicita – odpověď na jejich otázku, komunikace se skrytou říší….

Trochu mě zpočátku mátnul výraz „reality Check“, který v lucidním snění znamená něco trochu jiného než tady.

Částečně mě v knížce nudily přepisy některých snů, na kterých se demonstrovaly různé techniky atd.. Ale jinak se mi knížka líbila a určitě si o snění přečtu rád něco dalšího. A hlavně něco prakticky zkusím.

The Hundred-Year-Old Man Who Climbed Out of the Window and Disappeared – Jonas Jonasson

Už jednou jsem se o tuhle slavnou knížku pokoušel. Byla ve čtečce, začal jsem číst, ale po pár stránkách jsem číst zase přestal. Zdálo se mi, že tohle není knížka pro mě, ten humor nebyla moje krevní skupina.

starikKamarád mi nadšeně líčil, jak si poslechnul audioknížku (v češtině) a jak ho to nadchnulo.
Abych si to trochu ztížil, stáhnul jsem si audioknížku v angličtině a pustil se do poslechu.

Překonal jsem kritické místo a posouval se dál ve staříkových dobrodružstvích.
Děj se hrne po dvou liniích – jedna je „aktuální“, kdy stařík vyleze oknem a prochází řetězcem různých událostí a příhod.
Druhá linka začíná dobou, kdy byl stařík ještě mladík a prochází řetězcem různých událostí a příhod.
A ke konci se ty události obou linek protnou.

S knížkou jsem měl opravdu problém – snad ani ne s angličtinou (myslím, že mi sice určitě něco uteklo, ale ne zas tak moc), ale právě s tím, jak je knížka přefantazírovaná. Jak se ten chlap objevuje na různých místech světa při různých významných událostech. Možná mě to mělo postrčit k tomu, abych se o ty události potom víc zajímal. Ale já jsem vůbec neměl chuť něco googlovat a dohledávat.

Chvilkama jsem se opravdu musel zasmát, to jo. Ale jako celek se mi to prostě moc nelíbilo. S humorem a stylem vyprávění jsem se nějak minul.

No, aspoň jsem si trochu zdokonalil angličtinu.

Simon Sight – Fermat´s Last Theorem

Matiku jsem měl rád na základce, na střední se mi ale zhnusila. Nemám k ní tedy bůh ví jaký vztah a znalosti – v hlavě mi ještě nějaké fragmenty zůstaly, ale není to nic extra.

Byl jsem tedy zvědavý na to, jak na mě, nějakou vyšší matematikou nezasaženého laika, zapůsobí knížka Fermat´s Last Theorem (česky vyšla asi pod názvem Velká Fermatova věta), kterou napsal Simon Sight a na niž jsem četl převážně nadšené recenze.
flt
Tak tedy stručně – zapůsobila na mě tak, že bych rád napsal takovou trochu nadšenou recenzi :-).
O žádné Fermatově větě jsem před přečtením knížky nikdy neslyšel, samozřejmě jsem nikdy neslyšel ani jméno Andrew Wiles.

Co to tedy ta Fermatova věta je a kdo to je Wiles?
Nechci tady suplovat knížku, ve které je vše podrobně vysvětleno. Ale alespoň pro představu….
Neodborně a zjednodušeně – je to učitá primitivně vypadající rovnice, kde matematik Fermat tvrdil, že dokázal pravdivost určitého tvrzení s ní spojeného. Jako na potvoru ale Fermat důkaz nezapsal…. Nebyl to ale jen tak nějaký mluvka, ve spoustě jiných případů důkazy měl, takže tady není důvod mu nevěřit

Pravdivost se pokoušely postupně znovu dokázat zástupy matematiků, ale všichni si na ni postupně vylámali zuby.
A podat důkaz se nikomu nepodařilo více než tři století.

Zážitek z knížky vám nezkazím tím, když prozradím, že se ale takový chytrolín našel. (To se totiž dozvíte již na začátku knížky.)
A neměl to vůbec jednoduché – pokoření Fermatovy věty věnoval v podstatě celý svůj život a dokonce to vypadalo, že závažná chyba v jedné části důkazu shodí ze stolu celou jeho životní práci (to už se ve spoustě případů stalo).

A teď ke knize samotné.
Může takový laik, jako jsem já, knize porozumět?
Odpověď je jednoznačná. Ano. Nebo přinejmenším z větší části. Můj problém byl v tom, že jsem to četl v angličtině, takže to, jestli jsem všemu rozuměl nebo ne může být ovlivněno i tím.

Ano, takhle si představuju populárně naučnou knížku. Autor se snažil vše zjednodušit tak, aby byla knížka stravitelná. Dozvíme se spoustu zajímavostí nejen o Fermatovi a Wilesovi, ale i z dějin matematiky, nahlédneme do životů matematiků buď s Fermatovou větou spojenými, nebo matematiků, kteří na důkazu nepracovali, ale vymysleli metody, které k rozlousknutí rébusu přispěly.

Když už jsem se dostával do fáze, kdy na mě ta matematika byla složitá nebo nudná, bylo to včas ustřiženo a následovalo zase něco poutavého.

Jestli bych knížce něco vytknul? Snad mi jen někdy připadalo, že třeba životu matematiků, kteří přímo nepřispěli k rozlousknutí problému, bylo věnováno snad až moc prostoru.

A ještě jedna poznámka na konec.
Wiles podal důkaz Fermatovy věty asi na 160 stranách a použil matematické metody, které byly vyvinuty až o pár století po Fermatovi. Je tedy jasné, že Fermatův důkaz (pokud byl správný, což nemusí být úplně jisté) musel vypadat jinak.
Celou dobu mi tedy vrtalo v hlavě, jestli se Wilesův důkaz prostě bere jako jediné řešení a nikdo už se nepokouší o další, asi jednodušší řešení za pomocí znalostí odpovídajících Fermatově době.
Doslov knihy toto trochu vysvětluje.

Tak nezbývá než knihu doporučit. Byla fakt dobrá.

King Skate

Český dokumentární film o počátcích skateboardingu v Československu.
ks1
S nejmladším synkem, skateboardistou, jsem se dlouho chystal do kina na český film King Skate.
Čekali jsme na premiéru, těšili se. Film ale běžel jen ve větších městech a to jen dost krátce, takže nám utekl.

Na Aerofilms jsme si ho našli, zaplatili 60 korun a legálně jsme ho skoukli.
O filmu jsem před tím dost četl, recenze byly vesměs pozitivní.

Vystupujíi v něm tehdejší hvězdy prkének – dnes to jsou tak padesátníci, někteří z nich ještě jezdí.

Film mě nezklamal, i když pár hluchých místeček se tam objevilo.
Dýchla na mě doba těch sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. To nadšení kluků, obstarávání skateboardů nebo jejich domácí výroba (výroba koleček skateboardů třeba z puků), stavba ramp. Alkohol, hudba, holky. Byli to takoví rebelové.
A byli výborní.

Hrozně mě překvapilo, kolik autentických filmových materiálů bylo ve filmu použito. Nevím, jestli to ti kluci točili na nějakou osmičku film, ale super retrozáběry.
Překvapilo mě, jaké různé disciplíny tehdy v scateboardingu existovaly.
ks2
Pěkně bylo naznačeno, jak se tehdy stát snažil všechno organizovat – vojenské přehlídky, spartakiáda. A k tomu jako kontrast tihle rebelové, kteří si všechno zařizovali sami a dělali si to podle sebe.

I když zpočátku neměli přístup k originálním výrobkům ze západu a teprve později se jim podařilo k nám pozvat nějaké zahraniční hvězdy, většinou celkem překvapivě tvrdili, že tady byli spokojeni. Ono když člověk viděl ty záběry, tak to i chápal. Prostě skvělá komunita, kamarádství – vytvořili si svůj svět.
Jak to tam jeden pamětník říkal – těch lidí, kteří tohle provozovali, bylo tak málo, že když někdo z nich potkal někoho, kdo měl skate, neexistovalo, aby se s ním nepustil do řeči.
ks3
Krásně řečeno bylo to, jak se po revoluci tahle atmosféra ztratila a každý se snažil vydělat peníze. Smutný přechod do naší doby.

Za těch 60 korun jsme dostali, co jsme čekali. Ten večer jsme si se synkem a manželkou užili. Za nás tedy spokojenost a obdiv k lidem, kteří dali tehle dokument dohromady.

←Starší