J.H. Krchovský – Dvojité dno

_files_e_2135_dvojite-dnoPoezii skoro nečtu (i když bych se do ní rád ponořil, ale zatím mě to nějak míjí).

Jednou z mála výjimek je J.H. Krchovský.

Četl jsem od něho skoro všechno a skoro všechno se mi líbilo.
Má svůj originální styl, sám je hodně originální i jako člověk.
Jeho básnění je sice dost monotematické – smrt, sex, je tam takový černý humor. Ale to mi vůbec nevadí. Něco se mi sice moc nelíbí, ale ne natolik, abych to nemohl číst.

A nastal čas si přečíst jeho sbírku básní Dvojité dno.
Ani Dvojité dno není nijak výjimečné – ať už tématy nebo zpracováním. Jen mi připadlo, že si dělá trochu víc legraci (jestli se o něčem takovém u něj dá mluvit) i sám ze sebe a svého básnění.

Stručně – dobré, líbilo se mi to. Klasika

Be Sociable, Share!