Jaroslav Havlíček – Neviditelný

Jaroslav Havlíček je kamarádčin favorit. Abych zjistil, co na něm je tak supráckého, pustil jsem se do jeho knížky Neviditelný.
Vzpomněl jsem si, že jsem na tom byl asi kdysi v kině, v hlavě mi utkvěl Petr Čepek, víc jsem si nepamatoval.

neviditelnyA už od začátku bylo jasné, že to nebude moc příjemné čtení. V jiném případě bych asi knížku odložil, protože nepříjemné věci nečtu, ale tady jsem udělal výjimku.
A udělal jsem dobře, protože se mi to nakonec líbilo. Asi se ze mě nestane úplný fanda Havlíčka jako je moje kamarádka, ale musím uznat, že to bylo dobré.

Trochu zvláštní je, že hrdinou knížky je spíše nesympatický člověk. A je hodně nepříjemné, když si čtete jeho vnitřní monolog, kdy se chystá využít pro svoje ne úplně čisté cíle dobré lidi.
Asi od poloviny se pro mě ale knížka lomí. Hlavní hrdina sice o moc sympatičtější není, ale ostatní postavy, nebo alespoň jedna z nich, se silně změní a do psychiky původně nesympatického vypočítavce se člověk dokáže lépe vžít, dokonce ho i chápal a chvílemi jsem mu snad i fandil.
Trochu mi vadilo několikastránkové mudrování na konci, ale to je spíš detail.

Myslím, že podle Neviditelného byly natočeny dva české filmy. Dívat se na ně asi nebudu, ale uvědomil jsem si, že kdyby tuhle knížku dostal do ruky nějaký šikovný hollywoodský režisér, mohl by z toho vzniknout celkem obstojný thriller.

Tak za mě zajímavá knížka. Asi zůstanu u Havlíčka u téhle knížky a nebudu se týrat jeho dalšími díly, ale uznávám, že ten Neviditelný je dobrá knížka.

Be Sociable, Share!