Mr. Robot – 1. serie

Dostal jsem typ na americký seriál Mr. Robot.
Pustil jsem se do něj i z toho důvodu, že jsem chtěl dostat do ucha víc americkou angličtinu.

Před tím jsem načal seriál Narcos o drogovém králi Pablu Escobarovi, ale bohužel, v prvním díle byla angličtina tak půl na půl se španělštinou a to se mi moc nechtělo poslouchat. Ale třeba se k tomu ještě vrátím.
robot
Tak tedy Mr. Robot.
Jedná se o seriál z prostředí počítačů, hackingu, velkých korporací, internetové bezpečnosti a lidí, kteří mají moc a jsou občas trochu vyšinutí (ať už hackeři nebo korporátníci) a to stylem života, názory, nebo i sexuálním chováním. A občas si někteří trochu něco šňupnou.

Hlavní hrdina Elliot pracuje v bezpečnostní agentuře (teda jako nestojí mezi regálama v Penny, ale je to taková ta agentura, co zajišťuje kybernetickou bezpečnost).
Je to totální introvert, který s lidmi komunikuje většinou tak, že se jim nabourává do počítačů a mobilů. Nedělá to ale proto, aby se nějak zviditelnil, nebo si převedl cizí peníze…
Moc toho nenamluví a abychom vůbec chápali, co se mu honí hlavou, často slyšíme jeho voice over. Ve většině filmů to je taková filmařská berlička, která mě spíš irituje, tady to ale mělo smysl.
Zapojuje se do činnosti hackerské organizace (něco jako Anonymous) a má představu, že změní svět k lepšímu.

Příběh má několik rovin, zápletek a podzápletek. Nebylo pro mě jednoduché se v tom orientovat. Dochází tam k několika zásadním zvratům. Často jsem nebyl schopen rozpoznat, co je realita a co výplod choré (nebo napráškované) mysli hrdinů.
Jako vždycky se mi ze začátku trochu pletly postavy – tak jsem si na pc v jednom okně otevřel na edna.cz přehled hlavních postav, časem už jsem to zvládal i bez toho. Ale tohle je moje slabina, za to seriál nemůže.

A můj dojem ze seriálu?
Dalo by se to vyjádřit snad i slovem nadšení.

Líbila se mi atmosféra, většina postav má šmrnc, i když mi třeba nevoní to, co dělají.
Myslím, že ten kybernetický svět byl zobrazen celkem věrohodně. Zajímal by mě třeba názor nějakého odborníka.
Snad ještě víc jsem si uvědomil naši neustále se zvětšující kybernetickou zranitelnost. S tím, jak stále více věcí přesouváme na net, jak cpeme chtě nechtě na síť údaje o sobě (facebook, maily, nebo dokonce BLOGY :-)), účty, navštívené stránky atd…, které dokáže zkušený nalamovač pěkně posbírat, poskládat, využít a zneužít.
robot-2
Uvědomil jsem si, že nejzranitelnější v celém systému je skoro vždycky člověk. Hackeři velmi často využívali chyb lidí.. Kdo by odolal nacpat do pc nalezenou flešku, kdo by čekal, že mu pouliční raper naservíruje se svým cédéčkem do pc i nějaké svinstvo, kdo by čekal, že když si někdo zavolá z vašehou founu, tak vám pak může pěkně zavařit.. To bylo hodně zajímavé a poučné.

Ale kupodivu mě to celé nijak nedonutilo si nějak měnit hesla a líp se zabezpečit. Spíš mě to naopak utvrdilo v tom, že když někdo bude opravdu chtít, tak se mi prolomí kam se mu zamane. (Třeba u mého bankovního účtu bych mu to ale moc nedoporučoval, protože i kdyby ho celý vybral, čas strávený prolamováním by se mu asi nerentoval :-)).

U seriálu jsem se nenudil, naopak, po dlouhé době jsem se těšil na každý další díl.
Myslím, že dlouho neodolám a pustím se do druhé řady (asi už dnes večer :-)).

Mr. Robota jsem dal s anglickými titulky, bez nich bych byl asi ještě o dost zmatenější.

Nezbývá mi, než seriál (nebo alespoň zatím první řadu) doporučit.

Be Sociable, Share!