jokol » Blog Archive Právo šaría pro nemuslimy – Bill Warner | jokol

Právo šaría pro nemuslimy – Bill Warner

S přílivem uprchlíků do Evropy jsem si uvědomil, že prakticky nevím nic o Islámu (doteď mi to nijak nechybělo). Hrnou se sem davy lidí s tímhle náboženstvím a já netuším jestli v dobrém, nebo mají nějaké postranní úmysly.

Jedna skupina lidí tvrdí, že většina muslimů je mírumilovná a teroristi jsou jen ústřel, další skupina tvrdí, že je islám s námi nekompatibilní, je netolerantní a dokonce nám od lidí, kteří se jím řídí hrozí nebezpečí.

Hledal jsem nějakou knížku, která by mi srozumitelně vysvětlila, co to ten Islám vlastně je.

A ono to není tak jednoduché – sice jsem se zas tak úplně nesnažil, nechtělo se mi vyhodit kdo ví kolik peněz za nějaké desetikilové odborné pojednání a nebo se prokousávat koránem – kdysi se mi nepodařilo prokousat ani biblí.

Volba padla na knihu Billa Warnera Právo šaría pro nemuslimy.
A proč ne Korán?
Ono to totiž vypadá, že Korán je něco jako naše bible a bylo by nejjednodušší si přečíst právě Korán a budem vědět, o co jde.
Ale ona to není tak úplně pravda. Jak píše Warner v této knížce, biblí islámu
jsou korán, síra a hadíthy. A šaría je, jak Warner píše, zhuštěním a rozšířením koránu a sunny.
Právo šaría je kodexem islámské civilizace.

Tak jsem se pustil do pojednání o tom kodexu.

Jak se mi to četlo
No, přiznám se, na to, jak to je krátké, nic moc. Sice jsem se dozvěděl spoustu nového, ale bylo to psáno takovým zvláštním stylem, kdy se několikrát opakovaly stejné nebo podobné věci.
Po pár odstavcích mi bylo také jasné, že Warner Islámu zrovna nefandí.

Ale to nevadí. Některé jeho argumenty mě celkem přesvědčily.
Tak třeba bych celkem věřil tomu, že:

Největší část trilogie (tím myslí korán, síru a hadithy) nepojednává o tom, jak být dobrým muslimem. Místo toho se většina textu zaobírá bezvěrci. Korán věnuje 64% z celkového počtu slov nevěřícím a trilogie – jako celek – jim věnuje 51% svého obsahu.

Na tom by nemuselo být nic znepokojujícího, pokud by v těch x procentech přemýšleli nad tím, jak žít s nevěřícími (myslíme tedy nevěřícími v Mohameda a Alláha) v přátelství. Ale…
Ale ono se tam opravdu píše něco úplně jiného. Kafírové (prý trochu posměšné označení pro lidi nevěřící islámu – tedy i mě a pravděpodobně i vás) jsou považováni za lidi druhé kategorie a z několika odstavců jasně vyplývá, že to s námi nemyslí zrovna dobře a přátelsky.

No, přečtěte si to sami, má to ani ne sto stránek a dáte za to 150 kč.

Od Warnera vyšlo ještě něco o životě Mohameda, ale nějak jsem nedostal slinu si to koupit.

A další dojmy z četby knihy?
Knížka se ani netváří jako objektivní. Nevadí, zkusím to vyvážit nějakou jinou.

Argumenty v knížce mě přesvědčily o tom, že Islám rozhodně není mírumilovné náboženství a pokud ho lidé, kteří ho vyznávají, berou vážně a berou vážně i šariu, tak to je s námi hodně špatné.

Potom by mi ty teroristické útoky a obracení šavličkou na pravou víru dávaly smysl.

Opravdu bych nechtěl, aby byla šaría nadřazena našim zákonům tak, jak si to asi muslimové vykládají.
A asi bych byl pro to, nedělat žádné ústupky. Tady jsou určité naše zákony. Jsi v nouzi a na útěku, pomůžeme ti, ale budeš se těmihle zákony řídit, nebo jdi jinam.

Po přečtení téhle knížky bych dal za pravdu tedy spíš té druhé skupině z druhého odstavce článku. Ale zkusím sehnat ještě něco z tábora s jiným názorem.

Be Sociable, Share!